SWOT analýza ŽP v Jablonci nad Nisou

Silné stránky

• Velký zelený prstenec a vodní plocha s pozitivním vlivem na ŽP ve městě.
• Fungující síť MHD.
• Kvalitní moderní železniční vozidla a trať.
• Sportovně založené obyvatelstvo.

Slabé stránky

• Celkově minimální mitigace a adaptace na změnu klimatu.
• Nezdravě vysoká emisní zátěž obyvatelstva (hluk, prach, benzo(a)pyren, oxidy dusíku aj. polutanty).
• Troposférický ozón v intravilánu i v zeleném prstenci města.
• Absence podrobného monitoringu emisní zátěže.
• Světelný smog, absence inteligentního řízení veřejného osvětlení.
• Absence dálkové železniční dopravy.
• Diskontinuita v rozhodování města.
• Dlouhodobě klesající množství a průměrný věk stromů v intravilánu obce.
• Minimální cyklistická infrastruktura, absence segregovaných cyklostezek.
• Nefunkční biokoridory ÚSES.
• Chyby v územním plánu z pohledu krajinného rázu a ochrany biotopů, příliš mnoho zastavitelných území.
• Absence plánování průchodnosti krajiny.
• Spalování odpadu v lokálních topeništích.
• Nekvalitní topeniště spalující uhlí.
• Vysoký podíl směsného odpadu.
• Absence plánu na snižování emisí (včetně CO2).
• Vysoká energetická náročnost vytápění budov.
• Minimální energetická soběstačnost.
• Vysoká spotřeba pitné vody.
• Minimální využití dešťové vody.
• Vysoký podíl nepropustných ploch v centru obce.
• Umělé, nepřírodní koryto Nisy a zatrubnění řady toků v Jablonci.
• Silná emisní zátěž z dopravy.
• Vysoký podíl IAD.
• Vysoká historická ekologická zátěž.
• Ekologická zátěž z průmyslu.
• Region s podprůměrnou délkou dožití.
• Rozpad lesů díky nevhodné druhové skladbě, zazvěření, klimatickým změnám a kůrovcové kalamitě.
• Absence připojení na ČOV v okrajových částech města a s tím spojené znečištění spodních vod a vodních toků.
• Nedostatečná náhradní výsadba stromů.
• Nízký (a snižující se?) podíl plochy veřejné zeleně v centru města.
• Výskyt invazivních rostlin zejména v okolí toků (křídlatka, netýkavka,...).
• Černé skládky.
• Odlehčovací roury z kanalizací – znečišťování vodotečí a břehů odpadky ze splaškových vod v době dešťů.
• Nedostatečná vymahatelnost ochrany ŽP ze strany OOPK MMJN (ochrana stromořadí, náhradní výsadba, ochrana ZCHD, konflikty ochrany ŽP a ÚP, ...), proinvestiční postoj krajského OOPK.

Příležitosti

• Možnost čerpání finančních prostředků z evropských a státních zdrojů.
• Zvýšení podílu bezemisní dopravy (pěší, cyklistická, elektromobilita).
• Ozelenění intravilánu využitím moderních prvků zelené infrastruktury (prokořeňovací buňky,...).
• Ekologizace MHD.
• Vytvoření terminálu MHD.
• Snížení objemu IAD ve prospěch MHD/bezemisní dopravy.
• Vytvoření nízkoemisních zón.
• Využití zákonného práva výkupu pozemků pro zfunkčnění biokoridorů.
• Vybudování protihlukových stěn.
• Zavedení klimatických adaptačních opatření.
• Kogenerační výroba elektřiny.
• Využití dešťové vody.
• Podpora zachycení atmosferických srážek (průlehy, dešťové zahrádky, zelené střechy).
• Využití lokálních zdrojů pitné vody.
• Zvyšování ekogramotnosti obyvatel.
• Zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy od r. 2024.
• Zákaz skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů.
• Obnova krajinných a přírodních prvků vrámci pozemkových úprav.

Hrozby

• Zábor orné půdy.
• Zástavba další plochy na místo opravy domů v centru, vznik sídelní kaše.
• Nárůst emisí a objemu automobilové dopravy.
• Suburbanizace (odliv obyvatel do satelitních částí).
• Zatížení venkovního prostředí hlukem a emisemi z dopravy a náročnost dodržení platných limitů.
• Vliv konzumního životního stylu.
• Snižování retenční schopnosti krajiny.
• Snižování průchodnosti krajiny.
• Globální změny klimatu (sucha, vedra, extrémní meteorologické jevy).
• Kolaps zeleného prstence nevhodnou skladbou lesních porostů.
• Zhoršení kvality vody v přehradě.
• Usychání stromů v extrémních vedrech.
• Zvyšování počtu imisně nepříznivých situací v zimním období.
• Přemnožení černé a spárkaté zvěře.
• Další šíření invazivních rostlin i na pastvinách a loukách.
• Eroze a emisní zátěž lesů a luk od čtyřkolek a motorek.
• Povodně na nečekaných místech (např. obdoba bleskové povodně v Kokoníně v roce 1926)